Juo, lea juoga mii guoská Guovdageidnui
Lávvordaga rájes lei artihkkal lohkanládje NRKas ahte Guovdageainnus lea juoga. Nuorra nieiddat váruhuvvujit vuolgimis Guovdageidnui danin go sáhttá leat váralaš. Dáppe lea veahkaválddálaš kultuvra, ii ge leat ávki jietnadit maidege dan birra. Lea lossat lohkat dákkár áššiin. Lea earenoamaš bahča lohkat nuorra olbmuid vásáhusaid ahte eahpekultuvra lea dohkkálaš min gilis. Lihkus leat mii oallugat geat áicát dán, ja loguid mielde ii leat dát váttisvuohtan dušše dáppe, muhto miehtá riikka. Mii oaidnit dan, ja mii bargat rievdadeami namas, justa danin go mii eat dohkket ahte “lea dušše nu dáppe”.
Dáiddadálus mii atnit dáidaga čalmmustahttin dihte servodatváttisvuođaid. 2019 lágidii Dáiddadállu Sápmi Too – konferánssa, mii čalmmustahtii seksuála veahkaválddálašvuođa, illásteami ja sohkabealrollaid sámis dáidaga, musihka, filmmaid, logaldallamiid, ságastallamiid ja slampoesiija bokte. Mii áŋgirušaimet bargat dáinna fáttáin min dáiddárguimmiid sávaldagaid vuođul, rievdadeami dihte, ii dušše Guovdageainnus, muhto olles sámis. Go hupmat ahte dát livččii váttisvuohtan dušše dihto báikkis, de lea dat várra ahte mii eat oainne dan mii dáhpáhuvvá eará báikkiin miehtá riikka. Soaitá šaddat nu ahte eat oppage bargga dáiguin áššiiguin báikkálaččat.
Rievdadit dákkár váttes áššiid ádjána, muhto Guovdageainnus leat beassan johtui doaibmabijuiguin. Dát lea ge hui erenoamáš dáppe Guovdageainnus. Diekkár váttisvuođat eai gullo gosage ja daid ferte muktit. Leat máŋga vuogi rievdadit servvodaga. Mii dahkat dan dáidaga bokte. Suohkanis leat ollu čeahpes bargit geat barget eastadanbargguiguin. Maŋimus beivviid lea leamaš stuora beroštupmi báikkálaččat. Mii leat máŋggas geat doarjut suohkandoaktára Ánne Lájla Westerfjella višuvnna veahkaválddetkeahtes Sámis. Dáinna bargguin fertet ovttasbargat!
